Ano, vykonávací předpis… je součástí legislativy. Jak je zvykem NBU upravuje v něm něco co v zákoně není. IMHO je to tedy nicotná či nulitní úprava (možná je na to odkaz někde od CaDES či archivního ZEP, nechce se mi hledat zvláště v kontextu následujícího odstavce.)
Podstatné je že se opírá o Směrnici 1999/93/ES která už neplatí. Platí nařízení o eIDAS které je přímo vykonatelné. Zatím piánko, ale od 1.7. už to bude vážné. Proto by jsme se asi neměli tímto (de-facto) historickým stavem zabývat.
Je to i pro mně novinka a už nemám tolik prostoru pro tuhle problematiku, ale zřejmě půjde o “ekvivalent” pro (Základný) profil podpisového kontajnera vo formáte ASiC podle ETSI TS 103174 v.2.2.1, na základě Vykonávacieho rozhodnutia Komisie (EÚ) 2015/1506 z 8. septembra 2015.
Tedy balík souborů (dokumentů) společně podepsaných či “přepodepsaných” či “přerazítkovaných”.
Proč se (pravděpodobně) nepoužívá? Protože když z toho balíku jeden soubor (dokument) vytáhnu, tak stratím vazbu na podpis a razítko celého balíku a autenticitu tohoto samostatného souboru (dokumentu) již nejsem schopen prokázat…
Jakmile bych chtěl jeden soubor (dokument) jako nepotřebný smazat (skartovat) stratil bych integritu celého balíku.
A už vidím jak k nějakému soudnímu sporu někdo přikládá balík 123 456 789 souborů (z toho 123 456 788 irelevantních a z toho 123 456 000 cizích) aby prokázal autenticitu toho jednoho… brrrr…
Takže toto se dá použít např. na úrovni archivace/dlouhodobého uložení jednoho uzavřeného spisu, kde není pravděpodobné že bude třeba “extrahovat” či “eliminovat” jednotlivé soubory (dokumenty) v něm obsažené.
Ano, v případě soudního sporu pokud soudce uzná za vhodné či potřebné. Pokud je názoru že toto potřebné není a je schopen rozhodnout na základě jiných faktů/informací pak třeba ne.
Ale to platí vždy.